Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie obce:

Honezovice


Jméno Honezovice = ves lidí Honezových. Toto osobní jméno souvisí s výrazy "uzdraviti se, vysvoboditi, vykoupiti, spasiti". Jméno Honezovice nemělo v českém slovníku oporu a proto snadno podléhalo četným změnám, / např. Honcovice, Honosice, Honositz/. K těmto změnám také přispělo poněmčení krajiny.

Osídlení v katastru Honezovice je doloženo již z mladší doby bronzové. Byla nalezena sekera s laloky a dva srpy pocházející z mladší doby bronzové. Na území Honezovic měla být skupina 25 mohyl a v pískovně mezi Honezovicemi a Nedražicemi milavečské sídliště. Dnes je však nezjistitelné. V lese přibližně 1,5 km severozápadně od obce Hradišťany /patřící pod Honezovice/ se nalézalo slovanské hradiště z 10. - 11. století o rozloze 2,3 ha. Při výkopu průzkumných sond zde byly nalezeny zlomky slovanské keramiky. Asi 200 m jihozápadně od reliktů hradiště byl objeven mohylník o 12 mohylách.

Ves Honezovice je raně feudálního původu. Období gotiky zanechalo svoji stopu ve velkorysém půdorysu návsi. Poprve je obec doložena v listině kladrubského kláštera, hlásící se k r. 1115, vzniklé však ve 13. století. Část vsi daroval kníže Vladislav kladrubskému klášteru. Druhá část s tvrzí patřila drobným feudálům sloužících horšovskotýnskému arcijáhnovi. Z nich se jako první uvádí v r. 1379 vladyka Harant z Honcovic, v r. 1398 Oldřich z Honcovic.

Kolem r. 1420 zastavil císař Zikmund ves Honezovice Oldřichovi Všerubci ze Slavic, později patřily pánům z Volfštejna. V 15. století tu byl nápravnický dvůr. Kladrubští opati tuto část vsi vyplatili a připojili ke klášteru. Roku 1545 vyplatil od zápisných držitelů část vši /zastavenou v r. 1420 císařem Zikmundem/ Jan mladší Volf z Lobkovic a připojil ji k Horšovskému Týnu.

Významným mezníkem se stala třicetiletá válka. Válečnými útrapami vylidněný kraj byl dosidlován novými osadníky z Bavorska a Tepelska. Souhrou dalších okolností tak došlo k postupné germanizaci.

K roku 1788 zde stálo 37 domů, do roku 1939 jejich počet stoupl na 158.

Rozlehlou náves obdélného tvaru vymezuje skupina klasicistních statků. K největším z nich patřil dvůr č. 10, v průčelí obytné části nese název "SIMON MARTINEK". Uprostřed návsi naproti patrové budovy bývalé německé školy se nachází šestiboká hrázděná kaplička sv. Barbory, krytá jehlancovou šindelovou střechou, ve vrcholu s lucernou a cibulovou bání. Nad vstupem je nápis "EHRET S. BATBORA ANNO 1715". Na okraji vsi byla ve 30. letech 20. století postavena Jednotou pošumavskou budova české školy. V této budově byla umístěna do 70. let jednotřídka pro 1. - 5. ročník, a v letech 1978 - 2000 mateřská škola.

Obyvatelé obce se živili převážně zemědělstvím. Před válkou zde byly dvě cihelny, několik obchodů, hostinců, trafika, kovář, kolář, řezník. Po válce byla většina německých obyvatel /což tvořilo cca 60 % všech obyvatel/ odsunuta.

Ve vesnici bylo založeno zemědělské družstvo, později bylo sloučeno s dalšími pod názvem Jednotné zemědělské družstvo Máj Ves Touškov. Většina lidí pracovala v zemědělství, část dojížděla za prací do Stoda a Plzně. Tato struktura se postupně změnila. V roce 2001 byl vyhlášen na zemědělské družstvo konkurz. Od jara roku 2002 jsou zemědělské stáje prázdné. Pole obdělává z části zem. společnost z Přeštic a Dřevce, a z části soukromý zemědělec ing. Průcha z Lochousic. Lidé jsou převážně zaměstnáni ve Stodě a Holýšově.

Obec měla od roku 1945 do r. 1976 samostatný místní národní výbor, v letech 1977 - 1991 spadala pod národní výbor ve Vsi Touškově. Od r. 1991 má vesnice opět obecní úřad, pod ktarý patří i nedaleká ves Hradišťany.

Podle sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 je v obci Honezovice a Hradišťany 225 obyvatel, z toho 210 s českou národností, 4 se slovenskou, 10 s německou a 1 s polskou.

 

Hradišťany


Podle dokladů byly Hradišťany poprve zmíněny v roce 1251, kdy zde bylo vladycké sídlo bratří Predslava a Přibyslava. Roku 1381 patřily Hradišťany Jetřichovi a Ješekovi z Hradišťan, kteří je r. 1390 prodali kladrubkému klášteru. Opatství Kladruby dalo obec Hradišťany do zástavy Přibíkovi Chlumskému z Chlumu. Od r. 1556 byla ves v zápisném držení majitelů horšovskotýnského panství, k němuž byly po r. 1621 dědičně přiděleny.

K r. 1788 zde stálo 24 domů. Po roce 1945 bylo vysídleno 20 rodin sudetských Němců.

Na návsi stojí šestiboká kaplička Panny Marie, krytá jehlancovou střechou se zvoničkou ve vrcholu. Kaple byla postavena zřejmě již v 1. pol. 19. stol. Historizující fasádu si uchoval velký obytný dům č. 18, k němuž přiléhá brána. U silnice východně z návsi se nachází malá roubená chalupa, jedna z posledních v okolí. Částečně roubené je i obytné stavení č.3.

Nyní žije trvale v obci 22 obyvatel v 8 domech. Zbývající stavení souží k rekreaci.